Slovníček pojmů

 

 

Alod (Alodium) (Allod)

ze st. ger. all = vše, ódh = majetek

 

Svobodný statek, s nímž mohl vlastník nakládat zcela volně (narozdíl do léna). Původně nezatížený ani daněmi.

 

 

Ascendentní

z lat. ascendere = stoupat

 

V genealogii směr od potomků k předkům.

 

Bába porodní (Hebamme) (obstetrix)

Porodní asistentka. Od raného novověku snaha o vzdělávání bab, první zkoušky na Karlově univerzitě r. 1651. R. 1748 zákon o povinných zkouškách. Bába zkoušená (geprüfte) znamená diplomovanou specialistku. Od r. 1789 se objevují v matrikách narození. Od r. 1813 je tento údaj povinný.

 

Baráčník

 

viz Domkář

 

 

Berní rula (Steuerrolle)

ze st.čs berně = daň

 

První úplný daňový soupis nemovitého majetku (katastr) na poddanské půdě (rustikál) v Čechách (krom Chebska) z r. 1654. Vznikla z potřeby řešit rozpor mezi skutečným stavem poddaných a daňovou povinností po 30. leté válce. Na Moravě existovaly obdobné soupisy zv. Lánové rejstříky. Na berní rulu navazuje Tereziánský katastr.

 

 

Burmistr (Bauermeister)

 

viz Purkmistr

 

 

Čeledín (Chasník, Pacholek) (Knecht)

Pomocník u sedláka. Za práci bral stravu a ubytování, případně i plat. Člen čeledi. Většinou se rozlišovaly dva “hodnostní stupně”: Tzv. Velký čeledín (Knecht) a Malý čeledín (Megt). První byl služebně starší, druhý mu musel být k ruce. Nízké postavení měl také podomek.

 

 

Čeleď (Čeládka) (Gesinde)

Služebnictvo, námezdní pracující žijící na gruntě. Narozdíl od podruží byla čeleď přímo závislá na sedlákovi a vztah k němu byl jednoznačně podřazený. Pro čeleď také platil faktický celibát: sloužící nemohli mít bez sedlákova svolení děti.

Později odvozené slovo Gesindel počeštěně Ksindl označuje osoby asociální a nekultivované, do jaké míry za to může pověst vesnického proletariátu, nechám na čtenáři.

 

 

Čtvrtláník (Viertler, Viertlerhufner)

 

Majitel polností o výměře 1/4 lánu.

 

 

Descendentní

z lat. descendere = sestupovat, descendant = potomek

 

V genealogii směr od předků k potomkům.

 

 

Děvečka (Magd)

 

Pomocnice u sedláka. Za práci brala stravu a ubytování, případně i plat. Členka čeledi. Většinou se rozlišovaly dva “hodnostní stupně”: Tzv. Velká děvečka (Magd) a Malá děvečka (Mädchen). První byla služebně starší, druha jí musela být k ruce.

 

 

Dominikál (Dominikalland)

 

Vrchnostenská půda pod přímou správou vrchnosti, její obhospodařování zajišťoval systém. Až do novověku nepodléhala zdanění (berni). Půda pronajatá sedlákům se nazývá rustikál.

 

 

Domkář (Baráčník, Zahradník) (Häusler, Gärtler)

 

Majitel domku a žádné nebo jen velmi malé výměry půdy, která nestačí k obživě. Není pravým osedlým, většinou tak není veden v urbáři, pokud neměl kus půdy ze které odváděl důchod. Živil se řemeslem nebo námezdní prací.

 

 

Domovské právo (Heimatrecht)

 

Právo na pobyt v obci a později na důchodové či chudinské zaopatření. Získávalo se dědičně, sňatkem nebo získáním úřadu. Zákon o D. p. (1863-1948).

 

 

Domovský list (Heimatschein)

 

Úřední potvrzení domovského práva k určité obci.

 

 

Familiant

z lat. familia = rodina

 

Nájemce panské půdy s dědičným právem nájmu (18. století po raabizaci), místo robot odváděli peněžitý nájem.
Zvláštním případem byl tzv. Židovský familiant definovaný podle familiantského zákona (1726-1849), který zaváděl drastickou depopulizační politiku vůči židům. Familiant byl v tomto případě žid, který měl právo založit si rodinu (vždy prvorozený syn), ostatní se nesměli ženit a byli tak nuceni většinou k emigraci, pokud nechtěli čekat, až se “uvolní místo”.

 

 

Fojt (Vogt, Voigt)

z něm.

 

viz Rychtář

 

 

Genealogie (Genealogie, Ahnenforschung)

z lat. genus = rod

 

je pomocná věda historická, která zkoumá vztahy mezi lidskými jedinci, vyplývající z jejich společného rodového původu. Osobní a účelový výzkum mimo vědeckou obec se nazývá rodopis.

 

 

Generace (Pokolení) (Genealogie, Geschlecht)

z lat. generare = rodit

 

V genealogii stupeň na přímé linii – tj. mezi předky a potomky. Počet stupňů na linii odpovídá počtu porodů. Např. má babička je ve 2. generaci ode mě (porodila mou matku a ta mě)

 

 

Grunt

z něm. Grund = půda

 

Selský statek. V dobových pramenech se jím rozumí většinou pouze selské stavení. V historické literatuře se ale pojmem grunt často myslí celek majetkové držby. Stavení chalupníka je chalupa, stavením baráčníka /domkáře barák/domek.

 

 

Gruntovní kniha (Grundbuch)

 

Právní soupisy nemovitého majetku na poddanské půdě (Rustikál). Rozděleny podle panství. Zápisem vešlo majetkové právo v platnost, jde tedy o prodeje a převody zejména polností a statků. 1848 převedeny na Pozemkové knihy (zrušen rozdíl mezi panskou a poddanskou půdou). Šlechta měla majetky zapsány v Zemských deskách.

 

 

Chalupník (Chalupner, Kleinbauer, Kothsaß, Beisaß, Söldner)

 

Menší osedlý, který držel dům (chalupu) a měl podíl na půdě lánové (rustikální). Většinou se chalupníkem rozuměl osedlý s půdou od 1/8 do 3/8 lánu. Naši předci si však nepotrpěli na přesné vymezování. Chalupník mohl prakticky držet víc půdy než malý sedlák. Někdy se rozdělovalo nikoli podle množství půdy, ale podle potahu – vzato z panského pohledu. Sedlák měl celý potah se kterým robotoval (dva koně nebo dva voli). Chalupník nebyl potažník, nebyl tak efektivní robotník.

 

Chasa (Handwerkspursch)

 

Chasa je někdy užívána jako další název pro Čeleď, v dalších slovanských jazycích má spíše kriminální a vojenské konotace. Chasa však označuje ještě docela jinou skupinu “zaměstnanců”. Chasníci byli totiž řemeslní pracovníci, na vesnici vetšinou ve větším výrobním provozu jakým byl mlýn, hamr nebo kovárna. Pokud bylo chasníků více dělili se na učedníky a zkušenější tovaryše. Za práci brali většinou jen stravu a byt, jejich hlavním ekonomickým ziskem byla know-how.

 

 

Jitro (Morgen, Joch)

 

Plošná míra. Plocha, kterou sedlák obdělal od jitra do večera. Původem německá míra. U nás pd 18. století používáno rakouské jitro 5 754,642 m².

 

 

Josefinský katastr (Josephinischer Kataster)

 

Katastrální operát ustavený patentem Josefa II z r. 1785 navazující na Tereziánský katastr. Jako 1. vycházel ze skutečných měření, nikoli pouze z daňových přiznání jako předchozí katastry. Nerozlišoval rustikál a dominikál, takže byl na nátlak šlechty odvolán Leopoldem II r. 1791. Tento stav byl však neudržitelný. R. 1792 byl proto přijat kompromisní tereziánsko-josefinský katastr, který byl nahrazen až Stabilním katastrem.

 

 

Kšaft (Testament)

z něm. Geschäft = věc, živnost, obchodní transakce
Závěť

 

 

Korec (Strych) (Strich)

 

Původně objemová později i plošná míra odvozená od množství osiva potřebného k výsevu. Míra jak už bylo zvykem nejednotná s mnoha lokálními variantami. V Litomyšli např. 1 korec = 93 litrů. Staročeský korec plošný měl 8112 čtverečních loktů českých, tj. asi 28,5 arů. Většinou dva české korce vycházely na jedno vídeňské jitro. Podle rozdílu mezi korci sutými a korci plošnými se pozná bonita půdy. U dobré půdy stačilo k výsevu jednoho plošného korce méně než jeden plný korec sutý. U špatné chudé půdy je tomu naopak. Velikost lánů tak může být značně proměnlivá, počítá-li se především podle objemu. Pokud se udává velikost lánu v korcích, myslí se tím proto vždy jen orná půda (určená k osevu).

 

 

Lán (Hufe, Laan)

 

Lán není ani tak plošná míra jako majetkoprávní resp. berní jednotka (díl rustikálu). Rozdělení vesnice na lány vzniklo u nás za kolonizace během 13. a 14. století. Ve středověku se dělily na královské, panské, kněžské, selské atp., každý o jiné výměře. Přesnější údaje o rozloze lánu máme však teprve od raného novověku (od Berní ruly), kdy už byly původní lány poněkud deformované. Přitom se dlouho uvádí pouze výměra orné půdy, skutečná plocha byla tedy větší. Do lánů se také nepočítá půda obecní a půda v držení podsedků. Nejmenším dílem lánu je osmina (půl čtvrtě). Velikost lánu však nikdy nebyla jednotná. Mohlo se stát, že půllán byl někde větší než celý lán nebo naopak, že čtvrtlán byl někde značně menší než čtvrt sousedního lánu celého. Počet lánů (celých i částí) se většinou ve vsi nemění.

 

 

Láník (Celoláník) (Laaniger)

 

Sedlák, majitel polností o výměře jednoho lánu.

 

 

Lánové rejstříky

 

První úplný daňový soupis nemovitého majetku (katastr) na poddanské půdě (rustikál) na Moravě. Navazuje na starší soupis český tzv. Berní rulu. Lánové rejstříky jsou 2. První byl vyhotoven r. 1657, ale pro nepřesnost bylo provedena druhá vizitace, ukončená r. 1679

 

 

Matrika (Register)

z lat. matrix = matice

 

Matriky jsou úřední veřejné knihy, v podobě jmenných seznamů pro potřeby právní evidence obyvatel. Původně pouze církevní agenda. Jejich vedení nařízeno Tridentským koncilem r. 1563. U nás od konce 16. století. Později se stávají součástí světské správy. Existují 3 typy matrik: narození, oddaných a úmrtí.

 

 

Mrtvý bod (Toter Punkt)

 

genealogický termín označující hranici v pátrání, kterou pro nedostatek pramenů nelze překonat.

 

 

Ohlášky (Aufgebot, Aufbiet(h)ung)

 

Svatební ohlášky byly nařízeny r. 1215 IV. lateránským koncilem. Šlo o právní pojištění bezúhonosti sňatku. Ten mohl být ohrožen existencí různých překážek, většinou blízkým příbuzenstvím. Vzdálenější příbuzenství se promíjelo biskupským dispensem. Předepsány byly troje ohlášky a zapsány do zvláštní knihy ohlášek.

 

 

Onomastika (Namenforschung, Onomastik)

ze st. řec. onoma = jméno

 

Věda zkoumající původ a význam vlastních jmen. Pro rodopisné účely se nejčastěji využívají její 2 disciplíny: toponomastika – věda o vlastních jménech zeměpisných míst a antroponomastika – věda o jménech osobních.

 

 

Osedlý

 

Jednak držitel (nájemce vrchnosti) lánové půdy (rustikálu), za druhé berní jednotka, protože každý osedlý odváděl důchod svému pánu. Do osedlých se počítají sedláci a chalupníci, ne už podsedci. Domkáři a baráčníci se někdy počítají, protože mají v držení domy, ale praví osedlí to nejsou, jelikož rozhoduje držení lánové půdy.

 

 

Poddanství (Člověčenství) (Erbuntertänigkeit)

 

Dědičný právní vztah v lenním systému (manské soustavě) mezi leníkem a poddaným (manem). Existují však zásadní rozdíly mezi poddanstvím šlechty vůči panovníku a poddanstvím obecného lidu vůči šlechtě. Šlechtické léno (dominikál) bylo svobodné, jeho držitel nemusel svému pánu (panovníkovi) nic platit, místo toho sliboval svou věrnost, což znamenalo především vojenskou podporu a dvorskou službu. Sedláci ze svého “léna” většinou (krom rychtářů a svobodníků) museli svému pánu platit ourok, odvádět dávky v naturáliích a byli mu povinni robotou. Lenní pán vykonával nad svým lénem legislativní, exekutivní a soudní moc. Pokud bychom měli použít moderní příměr s občanstvím, tak sedláci nebyli občané českého státu (těmi byli jen šlechtici), ale občané “mikrostátu” panství, ke kterému příslušeli.

 

 

Podomek (Hausdiener, Hausknecht)

 

Čeledín, který se staral o údržbu domu. Měl v čeledi nízké postavení.

 

 

Podruh (Miet(h)mann, Inwohner, Inmann, Einwohner, Hofer)

 

Nájemník bydlící u sedláka v tzv. Podruží (nájmu). Zpravidla také u sedláka pracoval. Nemuselo jít o cizého člověka, ale o sedlákova příbuzného, který sám neměl nemovitý majetek.

 

 

Podruží (Hausgesinde)

 

Majetkoprávní instituce vesnického nájmu. Podruzi bydleli u sedláka a za to mu odváděli nájem nebo mu platili svou prací. Nebyli však přímo v podřízeném postavení. Narozdíl od Čeledi mohl Podruh se svou ženou mít děti bez sedlákova svolení, protože byl samoživitel.

 

 

Podsedník (Podsedek, Podsedker)

 

Nájemník, který měl od sedláka pronajatou část polnosti, zahrady nebo louky. Nedržel půdu bezprostředně od vrchnosti, ale od obce nebo sedláka, vrchnosti tedy ani neplatili. De facto poddaní poddaných. Jako nájemníci nebyli osedlými (leda nepravými osedlými, pokud jim patřil alespoň dům – v tom případě šlo o domkáře a baráčníky, kteří se nájmem půdy stali podsedky). Pokud podsedkovi nepatřil ani dům, kde bydlel, nepočítal se mezi sousedy (tj. mezi členy obce, “občany”) a neměl jejich práva. Na druhou stranu narozdíl od domkářů mohli mít půdu, která jim umožňovala samostatné hospodaření.

 

 

Pozemková kniha (Grundbuch)

 

Úřední knihy evidující nemovitý majetek, vedené okresními soudy. Navazují na gruntovní knihy po zrušení roboty r. 1848.

 

 

Příjmení (Familienname)

 

Dědičné (po otci) druhé jméno (rodové). Zákonně ustaveno r. 1786.

 

 

Příjmí (Nachname)

 

Volné druhé jméno neboli přízvisko, sloužící k rozlišení osob stejného jména před zavedením příjmení. Jeden člověk mohl mít několik příjmí buď během času nebo najednou. Např. Komenský je příjmí (narozený nebo žijící v Komni).

 

 

Přímá linie (Linea recta)

 

je příbuzenské spojení mezi přímými předky a potomky, tedy ve vztahu rodič – dítě. Podle směru rozlišujeme, jestli je to vzestupná ascendentní linie, nebo sestupná descendentní linie.

 

 

Půlláník (Halbhufner)

 

Sedlák s držbou polností o výměře 1/2 lánu.

 

 

Purkmistr (Bürgermeister)

Předseda městské rady (konšelů). Na vesnici se mu říkalo Burmistr (Bauermeister) a předsedal obecní radě.

 

 

Raabizace (R. soustava, R. robotní svod, R. emfyteut) (Raabschen System)

 

Pozemková reforma vypracovaná Fr. Ant. Raabem. Půda z konfiskovaných vrchnostenských statků přešla do dědičného nájmu poddaných sedláků (zv. familiantů). Místo robot platili vrchnosti peněžní nájem. V Čechách od r. 1775. R. 1783 nařízena na všech státních statcích.

 

 

Robota (Frondienst, Robath)

ze st. čes. robotovat = pracovat

 

Služebná povinnost osedlých vůči vrchnosti, na jejíž půdě byli usazeni. Netýkala se přímo rolníků, ale jejich statků. Sedlák sám nebyl povinnen robotovat, musel jen splnit “pracovní dodávky”, pokud měl čeledína, poslal spíše jeho. Později nahrazována platbami. V čs. zemích zrušena 1848.

 

 

Rodokmen (Stammbaum)

 

Genealogický graf zobrazující descendentní patriarchální přímou linii rodu. Rodokmen pokračuje vždy a pouze legálními mužskými potomky. Ženy se doplňují jen jako dcery a manželky. Zaznamenávají se tak všichni mužští potomci (i když změnili jméno) a jejich manželky. Všechny dcery do první generace a jejich manželé, ale jejich děti už ne. Naopak děti neprovdaných dcer se počítají (patří otci jejich matky, ne vlastnímu otci). Nemanželské děti mužů a adoptivní děti se nepočítají.

 

 

Rodopis (Sippenkunde)

 

Osobní genealogický výzkum.

 

 

Rozrod

 

Kompletní genealogický graf zobrazující descendentní přímou linii rodu. Zahrnuje všechny přímé potomky a jejich potomky, muže i ženy. Zaznamenávají se i děti nemanželské, ne však adoptivní.

 

 

Rustikál (Rustikalland)

 

Poddanská půda. Nikoli však půda patřící poddaným, ale jim svěřená a pronajatá. Rozdělena na lány. Půda v přímé režii šlechty se nazývá dominikál.

 

 

Rychtář (Fojt, Šulc, Šoltys) (Vo(i)gt, Richter)

 

Vrchnostenský správce vesnice se soudní pravomocí. Držel a obýval tzv. rychtu, dům s různými berními a hospodářskými úlevami.

 

 

Sedlák (Bauer)

 

Větší osedlý, který držel grunt a měl podíl na lánové půdě (rustikální). Většinou se sedlákem rozuměl osedlý s půdou od 1/2 lánu. Někdy není určující celková výměra půdy, ale vlastnictví potahu (měl dva koně nebo dva voly). Sedlák byl tedy potažník, osedlý povinný potažní robotou. Sedláci byli sousedi, obyvatelé obce s určitými právy. Ať už právně nebo majetkově tvořili sedláci venkovskou elitu.

 

 

Stabilní katastr (Franziszeischer Kataster)

 

Byl první opravdu moderní soupis půdy v celém Rakouském císařství založený na přesném měření (odtud jeho název, díky své přesnosti měl platit už trvale). Vznikl kvůli nepřesnostem v předchozím tereziánsko-jozefinském katastru a různému zdanění rustikálu a dominikálu v době, kdy byl již rozdíl mezi panskou a poddanskou půdou zrušen. Přípravy byly zahájeny v r. 1806 a legislativně byl katastr zaveden patentem z r. 1817. U všech pozemků se evidovala velikost, poloha a bonita. Z mapového operátu později vznikly první katastrální mapy na našem území (v měřítku 1:2880)

 

 

Střen (Probant) (Proband)

 

Výchozí osoba v genealogickém grafu. Buď se jedná o potomka, od nějž určujeme jeho předky (získáme vývod), nebo o předka, o nějž sledujeme jeho potomky (získáme rodokmen či rozrod).

Svobodník (Dědiník) (Freysasse)

Svobodný sedlák, který dědičně držel svobodnou půdu (alod) a mohl mít řadu dalších privilegií (např. honební, várečná atp.), ale i zvláštních povinností (např. vojenská) Právně patřil vlastně k drobné šlechtě (byl zapsán v Zemských deskách), ze které nejspíše vzešel (výjimečně mohlo jít o propuštěného poddaného – viz výhost). V Čechách se svobodníci vyskytují zejména na Podblanicku, jinde byli často pod tlakem šlechty donuceni k poddanství. Se zánikem poddanství r. 1848 splývají s ostatním venkovským obyvatelstvem. Z genealogického hlediska představují svobodníci v rodokmenu určitou výhodu, protože pro ně existují starší písemné prameny, než pro obyčejné poddané.

 

 

Šafář

-z něm. Schaffer = pastýř

 

Správce panského dvora nebo gruntu, dohlížel na čeleď a rozděloval jí práci.

 

 

Tereziánský katastr (Theresianische Kataster)

 

Daňový soupis nemovitého majetku (katastr) na poddanské půdě (rustikál) v Čechách zavedený za vlády Marie Terezie. Aktualizace Berní ruly. Existují dva tereziánské katastry. 1. z let 1741-1748 (též 3. berní rula), 2. z let 1748-1757 (též 4. berní rula). 2. T. k. obsahuje soupis jak rustikálu, tak dominikálu. Pro Moravu je znám jako Rektifikační akta (aktualizace Lánových rejstříků). Ojediněle docházelo k tvorbě mapových podkladů, které však nebyly jednotné. Na T. k. navazuje Josefinský katastr.

 

 

Urbář (Kniha pukrechtní) (Urbar)

ze st. něm Urbar = výnos

 

Úřední kniha evidující seznam poddanských povinností vůči vrchnosti (buď dávky nebo robota). Existují dva druhy urbářů, které mohou splývat. Buď jde o soupis povinností celé obce nebo konkrétních poddaných v té které obci.)

 

 

Výhost

 

Propuštění poddaného na svobodu, které mu udělila jeho vrchnost. Bez něho se poddaný nesměl stěhovat z panství. Většinou se propouštělo jen podmíněně, např. právě v případě stěhování, přiženění nebo přivdání na cizí panství, přitom byl sice poddaný propuštěn, ale v ten samý okamžik se stal poddaným majitele panství, kam se stěhoval. R. 1781 povolen volný pohyb poddaných (ale na mobilitu obyvatelstva to vliv nemělo, na venkově se lidé sami drželi své půdy). Vzácně docházelo k tomu, že poddaný byl za zvláštní zásluhy propuštěn vůbec z poddanství a stal se tak de facto svobodníkem.

 

 

Výminkář (Vyměnkář) (Altenteiler, Auszügler, Ausgedinger)

vymínit si právo na odpočinek

 

Sedlákův rodič na odpočinku obývající tzv. výminek (Altenteil), což byl samostatný dům nebo část statku určený právě na “důchod” rodičům.

 

 

Vývod (Ahnentafel)

 

Kompletní genealogický graf ascendentní přímé linie rodu. Zaznamenávají se rodiče střena, jejich rodiče atd. Sňatek není podmínkou zařazení. Počet osob roste v každé další generaci geometrickou řadou.

 

 

Zemské desky (Landtafel) (Registra regalia)

 

Významný středověký legislativní, soudní a majetkoprávní dokument. Do desk se zaznamenávaly zápisy zemských sněmů, tedy zákony usnesené nejvyšším stavovským zákonodárným orgánem. Dále tzv. půhony (pohnání před soud) a později i rozsudky Zemského soudu (nejvyššího justičního orgánu). Co se týče majetkoprávní evidence, regitrovaly se držba svobodné půdy (alodů) a dluhy. V Čechách založeny Přemyslem Otakarem II. Morava a slezská knížectví měla své vlastní zemské desky R. 1541 byly České zemské desky zničeny požárem (až na jediný svazek), následně byly sice rekonstruovány na základě dostupných listin a svědectví, nicméně i tak se spousta údajů nenávratně ztratila. Justiční a legislativní charakter ztratily desky r. 1783 po reformě Josefa II. Jako majetkoprávní dokument fungovaly ještě ve 20. století.

 

 

Živá matrika

 

Matrika podléhající ochraně osobních údajů po dobu zákonné lhůty, která činí u matrik narozených 100 let, u matrik oddaných a zemřelých 75 let. Taková matrika je dosud uložena na matričním úřadě a není veřejně přístupná, pouze příbuzným stanovených zákonem.